Zajímavost – Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná)

• Květomluva: Jsi pochlebník. úryvek z Kolbek & Větvička (2000)
• Hyperiková červeň byla podkladem pro pověst o Kristovu učedníkovi, který stál pod křížem a pečlivě sbíral rostliny skropené svatou krví – a ty pak rozdal věřícím jako památku na Krista: tak vznikly třezalky. úryvek z Kolbek & Větvička (2000)
• Hypericin způsobuje primární fotosenzibilizaci, která u citlivých osob může vyvolat kožní onemocnění při dotyku nebo pití většího množství třezalkového čaje. Účinky této látky se aktivují na slunci. úryvek z Kolbek & Větvička (2000)
• V lidových pověrách hrála třezalka tečkovaná velkou roli, protože její květy se po rozemnutí zbarvují červeně (symbol krve). V květech je obsaženo v krystalickém stavu červené barvivo hypericin.Ten je příčinou „nemoci ze světla“ u zvířat, která pozřela třezalku. Výhradně na světle dochází u nich k těžkým, dokonce smrtelným projevům otravy. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Listy třezalky obsahují silice. Stará léčivá rostlina. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• České rodové jméno třezalka snad pochází z praslovanského třezati – rozdrásat, rozpíchat. Má tedy pravděpodobně podobný význam jako německé jméno Hartheu = tvrdé seno. Obě jména jsou zřejmě odvozena od tvrdých stonků, které poskytují nekvalitní seno. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Listy proti světlu bohatě tečkovaně prosvítají, takže vypadají jako dírkované. Průsvitné tečky jsou olejové nádržky. Také stopky květů jsou tečkované. Tyto tečky jsou ponořené žlázky, naplněné červeným barvivem hypericinem. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)
• Třezalka nenabízí hmyzu nektar, ale hojnost pylu. Občas dochází i k samoopylení tím, že po odkvětu se sklánějí tyčinky i korunní plátky do středu květu a přitom přijdou do styku s bliznou. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)
• Žlázky třezalek obsahují červené barvivo. úryvek z Polívka (1900-1904)
• Žlázky třezalek obsahují červené barvivo. úryvek z Polívka (1900-1904)